Pivovar byl vždy moderním provozem. Dříve než byla byla zprovozněna dálková elektrorozvodná síť, jak ji známe dnes, musela být elektřina vyráběna v těsné blízkosti provozů. Kupříkladu v roce 1925 pivovar disponoval dynamem pro pohon pivovarské technologie a pro svícení. Je zajímavé, že se již tehdy jednalo o hodnotu napětí 220 V a nikoliv tehdy spíše obvyklých 110V.
Dynamo poskytovalo stejnosměrný proud, oproti dnes užívanému proudu střídavému. Zařízení dodávalo proud o jmenovité hodnotě 17,8 A; což odpovídá výkonu 3,9 kW či 5,304 koním (přepočet 1 kW = 1,36 HP). A byť toto dynamo bylo instalováno již v novém pivovaře, lze si pro srovnání představit, že jeho výkon by stačil k provozu celé sušárenské věže s pěti patry. Ta totiž v té době měla vlastní naftový motor o výkonu šesti koní.
Při instalaci byla velká pozornost věnována umístění ochranných tabulek, přičemž byl kladen důraz na jejich umístění a zhotovení dle norem vydaných Československým elektrickým svazem v Praze. Obdobně byla pozornost věnována správnému vedení vodičů ve vlhkých prostorách a vůbec udržování elektrického zařízení v bezpečném a řádném stavu. Zajímavé je nařízení, že pod rozváděčem musí být umístěno linoleum. Jednalo se o ochranný prvek izolující spojení vůči zemi. A tedy chránící obsluhující osobu před úrazem elektrickým proudem. Nad povolením a dodržováním předpisů bděla Okresní správa politická. Konkrétně úředníci okresu Dačice, kam Želetava tehdy spadala.
