Historie Starého hradu zahrnuje i služebnost ubytování. To souvisí jednak se samotným využitím Starého hradu - ubytování hospodářských pracovníků. A dále ubytování šlechty. A to nejen pro vlastníky Starého hradu a urozené správce samotné, ale i pro ubytování projíždějící vrchnosti.
Kupříkladu v urbáři telčského panství napsaném v roce 1654 se dočteme: „Pivovar želetavský: Jest pod rybníkem Hadravou, u samého městečka dosti prostranně vystavěný, při něm tvrze skrovná pro příjezdy vrchnosti ..." Z dřívějších dob je zaznamenáno, že v květnu roku 1573 Želetavou projížděl a ve zdejší tvrzi nejspíš přenocoval lovčí Viléma z Rožmberka, pan Jindřich Počepický z Počepic, spolu s dalšími 40 osobami doprovodu.
Obdobně ze zpráv Jana Nikodéma Mařana Bohdaneckého z Hodkova, v letech 1671-1690 hejtmana panství Telč, se dozvídáme, že zde občas z titulu své funkce pobýval. Ve dnech 4. -7. února 1687 ho zde zastihla mohutná sněhová kalamita, která znesnadnila jeho odjezd zpět do Telče. Píše o tom: „Mně pak se trefilo, souce ty dny při řízení hospodářském v Želetavě, spátkem jedouc domů, ty dvě míle na lehkých saních, maje čtyři koně zapřažený, od 7 hodin ráno až do 5 hodin k večeru sotva jsem vykonati mohl, a 10 osob s lopatami (s) sebou ještě k tomu měl až do Zvolenovic, kteří mi (pořád) všudy vysejpali, kde zapotřebí bylo..."
Nedlouho před 9. říjnem 1687 v Želetavě nocoval hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic (21.1.1659 - 28.8.1710) s manželkou Marií Josefou Černínovou z Chlumu a Košumberka (2.2.1667-10.8.1708) a jejich dvůr. Cestovali tehdy z Jindřichova Hradce do Vídně a na telčském panství jim dělal společnost výše zmíněný hejtman, „který je všudy s milostivým zalíbením uctil.“
Samotná budova tvrze v 18. století přestala sloužit k občasným pobytům vrchnosti a k ubytování urozených i méně urozených pocestných. Stala se obydlím pro vysloužilé zaměstnance hospodářského dvora, pivovaru a dalších částí velkostatku.
V novodobé historii byly v budově tvrze sociální byty, nyní již ve zcela nevyhovujícím stavu. Ubytování se jeví jako typické a vhodné využití části budov. K tomu je však třeba značných prostředků. Nyní je především nezbytná oprava historických prvků budov, aby dále nechátraly.
