Čáp bílý je tažný pták se zimovišti v subsaharské Africe a jižní Asii. Na zimovištích většinou nesetrvávají dlouho; staří ptáci se na jarní tah vydávají zpravidla během února, někteří (hlavně mladí) ptáci se však občas do Evropy nevracejí vůbec a v Africe setrvávají i následující letní období. Jarní tah je výrazně rychlejší než podzimní a čápi při něm dělají i méně zastávek. Během podzimního tahu přitom denně zdolají vzdálenost kolem 200 km, na jarním tahu okolo 300-400 km. Někteří čápi zimují až v Jihoafrické republice, kdy každý rok uletí cestou na zimoviště a zpět více než 20 000 km.

Délka těla je 95-110 cm a rozpětí křídel 180-218 cm, samec je o něco větší než samice. Hmotnost se pohybuje v rozmezí 2,3–4,4 kg. Ve zbarvení převažuje bílá barva, letky jsou černé, zobák a nohy červené. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladý pták má matněji červený zobák s tmavou špičkou. Typickým zvukovým projevem je klapání zobákem, kterým se ozývá hlavně na hnízdě. Délka dožití čápů ve volné přírodě je průměrně 8-10 let, rekord je 34 let a 10 měsíců.

Čáp bílý se díky životu v těsné blízkosti lidí stal významnou součástí lidové kultury a folklóru. Ve starověkém Egyptě symbolizoval zbožnost a spravedlnost, v Číně nesmrtelnost. Ve středověké Evropě byla jeho užitečnost shledávána především v tom, že loví obojživelníky a plazy, kteří byli považováni za nežádoucí havěť spřízněnou s peklem a černou magií. V řadě zemí byl považován za symbol štěstí, zdraví a Božího požehnání, stejně jako ztělesněním věrnosti v rámci páru a věrnosti hospodářství, na jehož střeše hnízdil.

Zřejmě nejznámější evropskou pověrou spojenou s čápem je ta, že nosí děti. V lidové tradici je dobře znám též jako posel jara, o čemž svědčí i česká pranostika „na svatého Řehoře (12. 3.) čáp letí za moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře“.

Zpracováno za pomoci Wikipedie.

 

 

Podpora Starého hradu

Nejnovější články

16. listopad 2022
19. červen 2022
© 2023 Starý hrad