400 let piva v Želetavě

Citujeme ze Želetavského zpravodaje, který nejlépe popisuje výrobu piva ve Starém hradě.

Želetavě se pivo vařilo téměř 400 let 1568 – až sem sahá první zmínka o pivovaru v Želetavě, kdy majitel panství Zachariáš z Hradce získal pro svůj snad již existující pivovar rybník Hadravu, jehož měkká voda sloužila k výrobě piva. Pivovar dal postavit majitel panství na místě ještě starší usedlosti, snad mlýna, jak potvrdil částečný archeologický průzkum Starého hradu v loňském roce. Z doby Zachariáše se kroměčásti obvodového zdiva dochovala přízemní prostora zaklenutá na středověké pilíře. K původním patří čtyři klenební pole valené klenby s výsečemi. K pivovaru náležely tři chmelnice, na nichž se v roce 1636 urodilo 50 měřic chmele (1 měřice = 61,5l). Vařívalo se tehdy pivo tmavé a světlé a vozilo se do tří hospod v Želetavě, pak do Jindřichovic, Šašovic, Hor a Markvartic. V archívních záznamech nalezneme zmínku z třicetileté války, kdy v Želetavě tábořilo císařské vojsko a pivo se muselo vařit ve dne i v noci, aby se uhasila žízeň vojáků. V roce 1867 nový majitel panství Karel Fridrich Kammel nechal postavit nový pivovar na parní pohon s rozsáhlými sklepy (dnes BEL Sýry Česko). Ve Starém hradě se buduje moderní sladovna. Nový, tzv. Kammelův pivovar pokračoval v tradici kvalitního želetavského piva. Byl moderně vybaven a úspěšně konkuroval pivovarům v Jihlavě, Třebíči či Znojmě. Pivovar měl sklady v Okříškách, Českém Rudolci, Třebíči, Jihlavě, Jemnici, Moravských Budějovicích, Nové Říši a Znojmě. Kolem roku 1900 dosáhl provoz své zlaté éry: přes 20 000hl. Před 1. světovou válkou měl pivovar sklad i ve Vídni, kam pivo putovalo pod názvem SCHELLETAU. Rozvoz piva se nejprve prováděl třemi povozy taženými koňmi, později pak dvěmi nákladními auty, z nichž jedno bylo na dřevoplyn. Bohužel změna majitele v roce 1902 vedla k poklesu výroby a následné stagnaci pivovaru. Úspěšnosti podniku neprospělo ani časté střídání sládků. Zlom nastal v roce 1935, kdy si zdejší provoz vzal do nájmu Jan Staller, člen rozvětveného pivovarnického rodu. Přišel sem z Jevíčka, kde rovněž sládkoval. Zvyšující se výstav byl bohužel zbrzděn druhou světovou válkou. K částečnému oživení došlo po roce 1945, kdy pivovar přešel pod národní správu. Vyrábělo se však už jen 6 – 8 tisíc hektolitrů ročně. Po únoru 1948 byl želetavský pivovar odevzdán do „rukou lidu“ a stal se součástí národního podniku Horácké pivovary. V roce 1953 byl zrušen a přestavěn na sýrárnu, která zahájila výrobu tavených sýrů v roce 1957.